Ústní oznámení je možné podat až poté, co se oznamovatel domluví na termínu schůzky.
O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.
Na anonymně podaná oznámení se nevztahuje zákon o ochraně oznamovatelů, ledaže dojde k odhalení totožnosti původně anonymního oznamovatele. Za anonymní je považováno takové oznámení, ve kterém oznamovatel neuvede své jméno, příjmení nebo jiné údaje, dle nichž by jej bylo možné identifikovat. Rovněž v případě anonymního oznámení je účelné sdělit telefon či email, jehož prostřednictvím se lze při zachování anonymity s oznamovatelem spojit. Nemožnost kontaktu s oznamovatelem může negativně ovlivnit prošetření oznámení.
Oznamovatel by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měl mít dostatečné důvody se domnívat, že jím oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou pravdivé a že se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.
Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.
Oznamovatel by měl mít konkrétní důvody pro to se domnívat, že jím oznamované protiprávní jednání spadá pod ochranu zákona o ochraně oznamovatelů. Doplnění oznámení o věrohodné či ověřitelné informace nebo doklady o ohlašovaném protiprávním jednání mohou pozitivně ovlivnit způsob a výsledek prošetření oznámení.